sex money feelings die

Princezny

//sex money feelings die - Lykke Li//

Byly jednou dvě princezny. Růžová a Zelená, které bydlely v krásném, ale špinavém gotickém městě Praha.

Každá měla jiný původ.

Jedna byla z Ostravy druhá z Plzně. 

Tak se děti posaďte, povím vám pohádku o lásce prokleté.

Obě rády chlast a trávu, ale nesnášely slávu.

Bohužel měly to co nechtěly. Peníze nebyly, problémy v zámku trpěly. 

Od rána do večera v hlavě byla samá špína. 

Příchod a odchod. Cukr a sůl. Princezny měly stěží co dát ke sváče na stůl.

Princezna Růžová... No přišla láska morová. Schizofrenik debilní, z huby mu vždy vypění, věděl co a jak, přitom v hlavě ani mák. Jen ten, kdyby lásku znal, možná by si princeznu i vzal. 

Brzy sbohem dal družce své, pro jinou kundu zahodil to důležité.

Duši princezny zmlátil a už se nikdy nenavrátil. 

Princezna plakala a plakala, fňukala a vzlykala. Druhá princezna Zelená se zlobila, křičela a další zmrdy jen flákala. 

Nikdo se k Růžové nesměl přiblížit. No jo... ale Zelená ve vzteku nebyla sama, ta LÁSKA PROKLETÁ U HADŮ ZAŠITÁ. Poznala prince, šlechetného chlapce. Byl tam s ní, když bylo třeba, tedy dokud se z toho nestala pouhá bluda. Síla byla bezmoc a city pouhá nemoc. Princ nebyl princ, ale čaroděj. Nechal Zelenou zakletou a šel za kundou vyjetou.

Zelená byla zničená, s duševním koncem smířená.

Růžová byla zlomená, s sebou neskutečně nevyrovnaná.

Plakaly a zvlikaly, společně se odnášely. 

Do jiných vesmírů se vozily. 

Tam a nikdy zpět. Žádných ''bylo nás pět''.

Nebyla to pohádka, jen krutý pustý svět. 

Láska jako jedna velká špatná filmová páska. 

Platí se za ní, až moc velká částka. 

Princezny seděly vedle sebe a své hlavy mordily, ubíjely, bolestí se svíjely.

,,Už nechci!'' Plakala Růžová.

,,Prosím dost!" Křičela Zelená. 

Držely se za ruce, když bolest chystala munice. 

Koukaly se do svých očí a vnímaly jak se ten ošklivý svět točí.

Koukaly na sebe tak dlouho, že každé v hlavě něco puklo. 

,,Nepotřebujeme prince! Potřebujeme mince!'' 

,,Nechcem tě ty šašku! Radši dones travku!''

Dávaly si cígo na nádvoří a měly hrozně v píči. 

Žádnej zmrd už na ně nikdy nevolal 'čičí!'.

Byly spolu, létaly, padaly, ale spolu a věděly, že to je jediné co potřebují. Sebe.