S

S jako Stonožka

Do hajzlu, každý máme v životě člověka, kterého známe zatraceně dlouho, bez kterého si spoustu věcí nedokážeme představit, který ví věci, ví o vás víc věcí než vy sami o sobě a naopak.

A to jsi přesně ty, ty jedna ledová bublino zlosti, smutku, trápení.
Ty jedna bytost bez života, bez citů.
Ty úspěšná, nádherná bytost.
Ty nesnášející sebe samého.
Ty prázdná duše moje.

,,Why wouldn't I trust you? We've been through so much shit together, you know so much shit, so much shit about me.'' Tohle slyšet ten večer, kdy to šlo (ne zase tak moc) z kopce.
To byla slast, ale slyšet to trápení, to nebyla slast, to bylo utrpení.

Další noc už to bylo horší, slyšet tebe říkat, že to chceš vše vzdát.

Celou tu dobu co jsi v mém životě, si nepotřeboval ''mámu Sian'', nepotřeboval si pomoc, nepotřeboval si obejmout, říct, že to bude v pořádku, nikdy se to po mě nechtělo a teď se to od Sian očekává a já nevím jak a co mám dělat.

Já.

Já nevím jak pomoci.

Tobě

Můj strážnej anděl potřebuje strážit a jak?
Jak tě mám podržet?

,,Já jsem tady pro tebe.''
,,Nejsi tady.''

V tu chvíli jsem se cítila tak hrozně sakra k ničemu.

Vždy znám odpoveď, vždy vím co dělat, vždy dokážu pomoct v jakékoliv zasrané situaci, komukoliv ale tobě ne?
Proč?

Proč neznám zůsob řešení pro tvé trápení a hlavně proč si to sakra vyčítám?

Vyčítám si to, dva dny, dvě noci.

Dva dny a dvě noci si promítám celej náš několikaletej vztah, čas kdy mě dokážeš přimět,myslet si, že jsem jediný člověk, kterému věnuješ poslední kus svých citů a na čas kdy mě dokážeš přimět, myslet si, že jsem naprostej trash.

Myslím na všechno zlý i dobrý, pořád dokola.

-
,,Potřebuju, abys byla tady.''

-

,,I need you here and I need you to help me, you know.''
-

Nikdy si nikoho nepotřeboval, nikdy.

Proč jsi zlej, aby ses necítil slabě.
Já vím proč, ale ty mi to řekni.

Já nemůžu nic, nemůžu ti tohle napsat přímo, nemůžu ti přímo napsat co se mi teď honí hlavou, protože vím jaká by byla reakce.

,,Trubko xdd.''

To nevadí, miluju tě.

Vítej do rodiny Foord.